Konec koronavirové krize se nezadržitelně blíží

29 / 11 / 2020
Konec koronavirové krize se nezadržitelně blíží

Konec koronavirové krize se nezadržitelně blíží a s ním i otevření obchodů. Bude tomu 14 dní, co jsme začali s naším drobným protestem proti vládním opatřením. Za tu dobu se nashromáždila řada reakcí, které nám umožnily širší pohled na celou problematiku. Nejsme žádní bojovníci za svobodu, politici či vyznavači čistého podnebí. Bohužel kolem sebe vidíme čím dál více lidí v existenčních problémech, proto jsme se na tuto situaci rozhodli reagovat otevřením posilovny. To, co nás děsí, není nemoc, ale reakce a chování některých lidí.


V době koronavirové krize se naše země rozdělila na tři tábory. Vzájemná tolerance se nachází na bodě nula. Jedno ale mají tito lidé společné. Všichni volají o pomoc.

První skupinu tvoří pracovníci IZS. Ti jsou z pohledu práce pod největším tlakem. Nesmyslná opatření je omezují nejen v zaměstnání, ale i v soukromém životě. Po 12 hodinové šichtě se perou před Kauflandem o košík , pak píšou s dětmi úkoly... A večer si na sociálních sítích přečtou, ať nebrečí, že si tuto práci vybrali sami. 

Další skupinu představují živnostníci. Těm bývá poslední dobou téměř periodicky zakazováno pracovat.  Proč? Žádné vysvětlení, argumenty. Asi jen tak z plezíru. A navíc bez varování. Kdy to zase přijde? Těžko říct. Možná po Novém roce. Jako trest za to, že o svátcích navštívili babičku. O následcích se mluví minimálně. Proč? To si nikdo neuvědomuje ten ohromný dopad na celou infastrukturu při zavření, byť jen jediného podniku? Třeba takové uzavření solária. Jasně, nikdo se přece teď nepotřebuje opalovat. Ale takový podnik není jen o zákaznících, kteří chtějí vypadat dobře. Provozovna musí platit nájem za pronajaté prostory. Nakupuje opalovací krémy, hygienické potřeby, a tím je provázána s dalšími firmami, které tento sortiment vyrábí. Ty mají rovněž své zaměstnance. Zavření podniku může jim i samotnému provozovateli způsobit vážné existenční problémy. Zcela absurdní nám přijde názor, aby ti, jejichž důstojné živobytí je v ohrožení, hledali třeba brigádu. Další nabízené řešení v podobě provozování živnosti tajně pod záclonou a podpora šedé ekonomiky nám nápadně připomíná minulost, kterou snad nikdo z nás nechce znovu opakovat.

Poslední skupinou jsou spotřebitelé. Do práce chodí, nebo nechodí. Peníze jim zaměstnavatel zatím ale tak jako tak vyplácí. Typický je pro ně rezignovaný postoj. Vždyť to zase tak strašné není. Po 21.  hodině jsou stejně už doma. Roušku do obchodu si vezmou (někteří i hrdě), moderní doba umožnuje vše zakoupit v pohodlí domova, tak co. V koupelně se to ostříhání taky nějak zvládne, při nejhorším se nová image skryje pod kulichem... Zatím se to jeví tak, že jsou z hlediska ekonomických dopadů nejméně zasaženou skupinou. To se ale může ze dne na den změnit.

Český podnikatel umí něco, co nám všichni na světě můžou tiše závidět. Dokáže se přizpůsobit, rychle a efektivně improvizovat. V tomto ohledu jsou Češi nejlepší na světě. Bohužel to má jedno úskalí. Každá sranda něco stojí. Naše improvizace je vždy na úkor něčeho jiného, a to něco bude koncový zákazník. Je třeba si uvědomit, že koronavir tu je a bude tu s námi pravděpodobně napořád. V žádném případě ho nelze zlehčovat nebo jakkoliv podceňovat. Rouška je naprosto perfektní věc, ale její použití je stejné, jako použití prezervativu. V danou chvíli dokáže vyřešit spoustu problémů, ale žít se s ním nedá. Každá mince má dvě strany. Nebudeme tady psát, jak celou situaci vyřešit, protože ani my to nevíme. Chtěli bychom jen všechny poprosit, aby se na svět taky někdy podívali očima toho druhého. Protože každý, kdo volá o pomoc, má k tomu svoje důvody.

Mezi námi je opravdu jen málo kazisvětů, které zajímá pouze moc na úkor nás ostatních. Omezování svobody je jeden ze základních projevů těchto lidí. Útoky na vládu a premiéra nic nevyřeší. Stále nedokážeme pochopit, jak člověk, který vybudoval tak ohromnou společnost, která živí stovky lidí, přináší miliony do státního rozpočtu v podobě daní, takto nyní jedná.

Poslední věc, kterou jsme chtěli říct, je, že si naše (možná pro někoho kontroverzní) postoje nekladou za cíl zviditelnit se, udělat si reklamu. Brzy nás čeká návštěva příslušných státních orgánů a hrozí nám značně vysoká pokuta. Ale víte co? Nám ty problémy za to stojí, protože svobodné rozhodování je to nejdůležitější, co máme.